|
|
Péče v profesi školního psychologa - o sebe a od druhých
Pýchová, Pavlína ; Lucká, Barbora (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Bakalářská práce je věnována problematice školní psychologie. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak vypadá péče o duševní hygienu v profesi školního psychologa a zmapovat faktory, které daný proces péče o sebe ovlivňují. Problematika je zkoumána v souvislosti se stresovými situacemi, jež jsou danými psychology vnímány a v kontextu přístupu a pohledu vedení školy na danou problematiku. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část slouží k uvedení do tématu a zprostředkovává postřehy z literatury k dané tematice. Charakterizuje školní psychologii jako obor, popisuje specifika činnosti školního psychologa, náplň jeho práce, klientelu a úskalí, která mohou během jejího vykonávání nastat. Také se zabývá zátěží a možnostmi psychohygieny v pomáhajících profesích. Praktická část uvádí čtenáře do metodologie a jsou v ní reprezentovány výsledky analýzy rozhovorů. Pro realizaci výzkumu byl zvolen kvalitativní přístup. Data byla sbírána formou rozhovorů se školními psychology na základních školách, doplněna o rozhovory s ředitelem či zástupcem školy. Výstupem je zhodnocení stavu péče a vlivů ovlivňujících péči o duševní hygienu v profesi školního psychologa. KLÍČOVÁ SLOVA školní psycholog, péče, psychohygiena, vedení školy
|
|
|
Psychická zátěž a možnosti jejího zvládání v profesi učitele ekonomických předmětů
Srnková, Denisa ; Krejčová, Kristýna (vedoucí práce) ; Nýčová, Martina (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na psychickou zátěž v profesi učitele ekonomických oborů. Cílem je proniknout do problematiky psychické zátěže učitelů, porovnat hlavní příčiny vzniku stresu u středoškolských a vysokoškolských učitelů a zjistit, jaké psychohygienické metody jsou nejúčinnější pro zvládání psychické zátěže. Teoretická část se zabývá charakteristikou psychické zátěže učitelů, definováním hlavních stresorů, prožívání stresu učitelů a detailně jsou popsány vybrané techniky psychohygieny. Na základě dotazníkového šetření v empirické části dochází k porovnání příčin psychické zátěže u středoškolských a vysokoškolských učitelů ekonomických oborů, identifikaci největších zdrojů stresu a porovnání účinnosti psychohygienických metod. V závěru této práce je zhodnocení současného stavu a návrh doporučení učitelům ekonomických oborů na středních i vysokých školách.
|
|
|
Psychosociální zátěž osob pečujících o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí
ŠRÁMKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá problematikou psychosociální zátěže osob pečujících o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby v domácím prostředí. Problematika rodinných pečujících v přirozeném prostředí jedince závislého na péči nabírá stále na aktuálnosti. Cílem diplomové práce je definovat rozhodující faktory psychosociální zátěže pečujících osob o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí. Dílčím cílem je zjistit, v jakých oblastech cítí pečující osoby při péči o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí zvýšenou zátěž. Dalším dílčím cílem je zjistit, zda znají a uplatňují pečující osoby při péči o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí zásady duševní hygieny. V závislosti na cílech diplomové práce jsou nastoleny dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 zní: Který druh stresu považují pečující osoby za nejzávažnější při své práci? Výzkumná otázka 2 zní: Které možné symptomy vyhoření na sobě pozorují pečující osoby? Praktická část diplomové práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Pro účely výzkumu byla použita metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Dále byla použita technika pozorování. Výzkum byl doplněn o Inventář projevů syndromu vyhoření, upravený pro účely tohoto výzkumu. Výběrový soubor je tvořen osmi osobami pečujícími o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí, kteří splňovali předem nastavená kritéria, a byl zvolen metodou sněhové koule. Získaná data byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Pro osoby pečující je náročná oblast fyzické namáhavosti péče, vědomí odpovědnosti v souvislosti s péčí, oblast komunikace a pochopení se s osobou závislou na péči a samotné vyrovnání se s osudem a přihlížení bezmocnosti. Z výpovědí bylo zjištěno, že osoby pečující považují tuto činnost za stresující, přičemž stres při výkonu péče pociťují akutní i chronický, pociťují ho v souvislosti s nedostatkem času ale i s odpovědností, v souvislosti s obavami z budoucnosti ale i v souvislosti s nevyrovnáním se s minulostí. Osobám pečujícím o osoby závislé na péči nejvíce pomáhá zvládat náročnost této péče rodina a přátelé, kteří jim poskytují jak psychickou oporu, tak také pomoc s výkonem péče. Dále také samota a odpočinek, sportovní vyžití a kultura. V souvislosti s pečováním cítí pečující pocit dělání správné věci, ale také pocity smutku, pochybností a beznaděje. Ti pečující, kteří u sebe vnímají riziko vzniku syndromu vyhoření, na sobě pozorují symptomy v rovině emocionální, rozumové, tělesné i sociální. Tato práce může přispět k pochopení významnosti práce pečujících osob v domácím prostředí. Přinese informace o tom, jaké jsou rozhodující faktory psychosociální zátěže pečujících osob o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí. Dále může přispět k možnému rozvoji služeb odpovídajících potřebám osobám pečujícím o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí.
|
host ::
RSS.